|
|
Zkušenost školních psychologů s fenoménem sebepoškozování
Kopalová, Aneta ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem sebepoškozování. Teoretická část je členěna do několika tematických okruhů. První z nich se týká sebepoškozování a všech jeho náležitostí od definice, vymezení pojetí sebepoškozování v rámci diplomové práce, klasifikace, způsobů, etiologie, rizikových faktorů související se sebepoškozováním, účelu sebepoškozování, definování copingových strategií až k souvislosti sebepoškozování a závislostí a samotné počátky sebepoškozování. Dále je zde vymezeno vývojové období adolescence a výskytu rizikového chování, které se váže k tomuto období. Následuje kapitola škola a školní klima, vymezení školního poradenského pracoviště a všech zaměstnanců v rámci školního poradenského pracoviště a jednotlivých vztahů školního psychologa s vnitřní vztahovou sítí školy. Také je zde popsána kapitola prevence, kde jsou charakterizovány druhy prevencí, zmíněn minimální preventivní program a samotná prevence ve vztahu k sebepoškozování a program SOSI. Poslední kapitolou v teoretické práci je intervence, kde je zmíněn přehled psychoterapeutikcých přístupů, působnosti školního psychologa a intervence, alternativní techniky sebepoškozování a podpora duševního zdraví. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako...
|
|
|
Problematika onkologického onemocnění z perspektivy rodinných příslušníků pacienta
ADAMOVÁ, Michaela Mija
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku onkologického onemocnění z pohledu rodinných příslušníků, mapuje jejich zkušenost a zjišťuje jejich zvládací strategie. Teoretická část popisuje základní pojmy onkologického onemocnění a oblasti psychoonkologie. Dále se věnuje dopadům nemoci na celou rodinu a změnám, které nastávají po příchodu vážné nemoci. Poslední kapitola se zabývá náročnou životní situací v kontextu rodiny, zvládacími strategiemi a externími způsoby pomoci. Praktická část se opírá o výzkumný design, je realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky (dospělými dětmi) onkologicky nemocných žen ? matek. Pro analýzu dat je použita interpretativní fenomenologická analýza. Výzkumný soubor je tvořen 6 rodinnými příslušníky, 4 ženami a 2 muži. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých kazuistikách a v mezikazuistickém srovnání. Ze získaných dat vyplývá, že jedinci prožívají negativní i pozitivní emoce, stres, psychosomatické projevy, skrývají vlastní pocity a hovoří o svých myšlenkách. Dále respondenti zmiňují časovou náročnost spojenou s nemocí, negativní ovlivnění kognitivních funkcí jako je paměť a pozornost, ale i kladné aspekty jako je například přehodnocení priorit. Také poukazují na změny, které nastaly v rodině, mezi něž patří změna ve vztazích, rolích, rodinném zapojení se do chodu domácnosti, vnímání změn u nemocného a finanční problémy spojené s obtížnou rodinnou situací. Závěrem se pojednává o zvládacích strategiích, které používají respondenti jako je například sociální opora, získávání informací atd.
|
|
|
Strategie zvládání sociální úzkosti
LNĚNIČKOVÁ, Nikola
Sociální úzkost je velmi rozšířený jev, který klade velký důraz na individuální schopnost efektivního zvládání jejích projevů. Ke kvalitě života velkou měrou přispívají strategie zvládání sociální úzkosti, které jedinci využívají. Vlastním cílem práce je popsat a analyzovat právě individuální strategie vypořádávání se se sociální úzkostí. Teoretická část této bakalářské práce popisuje charakteristiku úzkosti, její projevy, neurobiologii a možné příčiny sociální úzkosti. Dále přináší poznatky o léčbě sociální úzkosti, která včetně farmakologické a psychoterapeutické léčby zahrnuje i podpůrné skupiny a strategie zvládání úzkosti jednotlivých úzkostných jedinců. Praktická část využívá design kvalitativního výzkumu individuálních strategií vypořádávání se s projevy sociální úzkosti za pomoci rozhovorů s respondenty vykazujícími typické příznaky.
|
|
|
Zvládací strategie dětí v závislosti na typu attachmentu
Trčková, Tereza ; Křížová, Ivana (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Tématem této diplomové práce je zvládání stresu a attachment. Cílem je popsat, jak děti reagují a zvládají stres s ohledem na typ attachmentové vazby. Teoretická část se zabývá teorií stresu Lazaruse a Folkmanové (1987) a motivační teorií stresu (Skinner, Wellborn, 1994), ze které vycházela konstrukce otázek k rozhovoru. Výzkumu se zúčastnily děti ze šestých tříd ve věku 11-12 let. Pro výzkumný záměr byla použita kvalitativní metodologie, přičemž attachment byl u dětí měřen pomocí dotazníku (Experience in Close Relatioship) a zvládání stresu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumné části ukázaly, že v rámci tohoto výzkumu se děti liší v reakcích na stres a zvládání stresu podle typu attachmentu. Nejvýraznější rozdíl se ukázal mezi dětmi s bezpečným attachmentem a dětmi s ostatními typy attachmentu. Tyto dvě skupiny dětí se lišily v hodnocení stresujících situacích, v prožívaných emocích a významu sociální opory ve stresujících situacích. KLÍČOVÁ SLOVA Stres, zvládací strategie, attachment, reakce na stres, strategie emoční regulace
|
|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Krizová intervence ve škole
Matasová, Lenka ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
V první kapitole teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní poznatky o krizi. Druhá kapitola se zaměřuje na to, co může člověka před krizí ochránit. Věnuje se obranným mechanismům, zvládacím strategiím a sociální opoře. Třetí kapitola diplomové práce popisuje odbornou pomoc člověku v krizi, shrnuje základní informace o krizové intervenci. Další kapitola se zabývá dětmi v krizových situacích, nejčastějšími zátěžovými situacemi pro děti a jejich projevy a důsledky na psychice a chování dítěte. Poslední kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá možnostmi krizové intervence ve školním prostředí. Praktickou část diplomové práce tvoří empirické šetření, které je realizované formou polostrukturovaných rozhovorů s učiteli druhého stupně základních škol. V rozhovorech jsou zjišťovány zkušenosti a připravenost učitelů na řešení krizových situací ve školním prostředí. Cílem výzkumné části je analýza těchto rozhovorů. Klíčová slova: krize, krizová intervence, obranné mechanismy, zvládací strategie, krizově intervenční kompetence.
|
|
|
Zvládání zátěže u chronické bolesti
Misarová, Lenka ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce popisuje zvládání zátěže u pacientů s chronickými bolestmi pohybového systému. Zaměřuje se především na kognitivní hodnocení bolesti a strategie zvládání. Dále se pak věnuje emočním změnám u chronické bolesti. Teoretická část zahrnuje vývoj přístupu k bolesti a přehled některých současných poznatků o biologických a psychosociálních determinantách bolesti. Důraz je kladen na celostní, biopsychosociální přístup. Empirickou část tvoří výzkum, zaměřený na posouzení důležitých faktorů, které přispívají ke zvládání života s bolestmi, a to jak z hlediska osobních dispozic jedince, tak z hlediska vlivu prostředí. Hlavním cílem výzkumu je pak ověřit, které strategie zvládání lidé s bolestmi nejvíce využívají, a posouzení jejich vlivu na život nemocného. Klíčová slova: chronická nemoc, chronická bolest, zdroje zvládání, zvládací strategie
|
|
|
Adaptace žadatelů o mezinárodní ochranu v Přijímacím středisku Praha - Ruzyně
ŠTĚRBA, Sebastian
Práce zkoumá adaptační proces žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v Přijímacím středisku Praha - Ruzyně. Teoretická část charakterizuje Přijímací středisko Praha - Ruzyně, zejména poskytované služby, možnosti trávení volného času a řízení o udělení mezinárodní ochrany v Přijímacím středisku Praha - Ruzyně. Dále popisuje znaky totální instituce a hlavní způsoby adaptace definované Goffmanem. V souladu s uvedenou charakteristikou je Přijímací středisko Praha - Ruzyně považováno za totální instituci. Praktická část obsahuje analýzu čtyř rozhovorů a interpretaci získaných dat, které byly organizovány dle následujících kategorií: specifické prostředí střediska, pravidla zařízení, vztahy mezi žadateli a vztahy žadatelů vůči personálu, omezená možnost trávení volného času a řízení o udělení mezinárodní ochrany. Na tomto základě byly identifikovány hlavní způsoby adaptace a analyzovány, zda korespondují s Goffmanovou typologií zvládacích strategií.
|
host ::
RSS.